Your search results

Peněžité sankce proti neplatičům

Zveřejněno: hradreal v 31.3.2016
| 0

Sankcionování neplatícího nájemníka byl vždy velmi hojně diskutovaný problém a zákonná úprava se v této oblasti poměrně často mění. K poslední změně došlo počátkem letošního roku, a to novelou č. 104/2015 Sb., která upravuje výši poplatku z prodlení.

Obecně o nájmu

Na začátek je třeba odlišit samotné nájemné od tzv. úhrad spojených s užíváním bytu. Na rozdíl od nájemného se tedy nejedná o příjem pronajímatele, ale zjednodušeně o paušální platby za všechno, co s bydlením v bytě souvisí. Pro ilustraci bude nejlepší citovat přímo zákon, který říká, že těmito službami jsou zejména „dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu, provoz a čištění komínů a odvoz komunálního odpadu.

V případě, že nájemník neplatí pronajímateli nájemné nebo služby spojené s užíváním bytu, pak má pronajímatel právo na zaplacení všeho, co mu nájemce dluží, a navíc ještě určité částky navíc, jakožto sankce a kompenzace za pozdní placení. Této částce se říká úrok z prodlení (případně poplatek z prodlení).

Jak to bylo dříve?

Ještě v loňském roce 2015 platil systém dvou různých sankcí pro neplatiče. Zatímco v případě neplacení nájemného měl pronajímatel nárok na zákonný úrok z prodlení, který činí v současnosti 8,05 % ročně, u úhrad spojených s užíváním bytu se jednalo o tzv. poplatek z prodlení. Výše poplatku z prodlení činila za každý den prodlení 1 promile (0,1 %) dlužné částky, nejméně však 10 Kč za každý, i započatý měsíc prodlení. V přepočtu se tedy jednalo o 36,5 % z dlužné částky ročně.

Jak je to od 1.1.2016?

S počátkem letošního roku se výše zmíněný dvojí režim sjednotil a jak za nájemné, tak za úhrady spojené s užíváním bytu se nyní platí zákonný úrok z prodlení. Jeho výše se nemění a zůstává i nadále 8,05 %. Lze tedy konstatovat, že se výpočet dlužné částky neplatícího nájemníka o něco zjednodušil, avšak též došlo k velmi výraznému snížení sankce, na kterou má pronajímatel nárok. V případě úhrad spojených s užíváním bytu se však obvykle nejedná o vysoké částky a dá se tedy předpokládat, že konečná ztráta pro pronajímatele bude spíše v řádech jednotek, maximálně desítek tisíc korun.

Christian Grym

Zanechte odpověď

Your email address will not be published.